Východní Trentino

LYŽOVÁNÍ POD KŘÍDLY MOTÝLA

Víte, proč má autonomní oblast Trentino ve svém znaku motýla? Není to proto, že by se tu nacházelo velké množství tohoto krásného hmyzu, ale stačí podívat se na mapu oblasti a každému je to jasné. Vypadá jako motýl s roztaženými křídly, jehož tělo tvoří údolí řeky Adige. Pro lyžaře jsou obě křídla zajímavá, neboť skrývají lyžařské oblasti výborných parametrů a střediska světového věhlasu.

Udělejme si proto malou procházku oběma křídly a přibližme si to, co je pro zdejší lyžování a trávení zimní dovolené charakteristické. Nestihneme to najednou, začneme proto v pravém křídle, tedy ve východním Trentinu. Asi nikomu, kdo zná Alpy, netřeba zdůrazňovat, co je pro něj typické. Jsou to strmé skalnaté věže «nejkrásnějších hor světa», jak je nazval slavný architekt Le Corbusier, italských Dolomit. Ať lyžujete v kterémkoliv místě, všude se pohybujete mezi nimi. Vrcholy jako Latemar, Catinaccio, Sella, Marmolada nebo Pale di San Martino tvoří dominanty lyžařských oblastí a ze všech kopců, kam se na lyžích dostanete, na ně máte překrásný výhled. A určitě budou dominovat i všem vašim fotografiím ze zimní dovolené. Počkáte-li si na tu pravou chvíli v podvečer, kdy jsou osvíceny zapadajícím sluncem a barví se do růžova až tmavě červena, budou vaše snímky jak z nějakého žurnálu.

Nejznámějšími lyžařskými oblastmi východního Trentina jsou Val di Fiemme, které pokračuje do údolí Val di Fassa a kterým se také dostanete do San Martina di Castrozza, a údolí Primiero. Jmenovaná místa zahrnují řadu velkých i menších středisek, která mají několik společných rysů. Jejich sjezdovky naleznete vždy ve velmi dobrém stavu, dokonce i tehdy, když nabídka přírodního sněhu není zrovna štědrá, nebo na jaře, kdy v údolí už rozkvétají jarní kytky a zelená se tráva a slunce i v horách je už hodně silné. Všechny areály mají vybudovány systémy umělého zasněžování na téměř sto procentech tratí, a protože zde obvykle mrzne v prosinci, správci středisek nechávají sněžná děla pracovat na plné obrátky a hned na začátku sezony si tak vyrobí na sjezdovkách i více než půl metru silnou vrstvu sněhu, která vydrží až do jara. Vytváří výborný podklad pro přírodní sníh, v nejhorším případě sama slouží pro to, aby si lyžaři mohli kdykoliv zalyžovat a nikdy si nezničili lyže. Povrch tratí je rolbován každý den, takže nějaké nepříjemné boule, ledové plotny nebo nahrnuté hromady sněhu tady nemají místo. Na bezpečnost lyžařů se v Trentinu velice dbá. Například tím, že počet lyžařů vpuštěných na tratě odpovídá vědeckým propočtům, aby nedocházelo k přetížení trati a k úrazům. Pokud máte možnost prohlédnout si sjezdovky ze zdola, například při jízdě lanovkou, můžete vidět, že tratě a hlavně jejich zatáčky jsou na mnoha místech vystavěny tak, aby lyžaře při rychlejší jízdě nevynášely mimo trať. Ale i přesto jsou nebezpečné úseky ohrazeny mohutnými sítěmi. Sjezdovky totiž vedou často mezi lesy, což je sice krásné a příznivé pro sníh a jako ochrana při špatných povětrnostních podmínkách, ale na druhou stranu nebezpečí úrazu je přece jen zvýšené. V Trentinu je stanovená také povinnost pro děti do 14 let nosit helmy. Na trentinských sjezdovkách se můžete setkat s takzvanými Ski Patrol – lyžařskou policií, která dbá na dodržování bezpečného chování lyžařů a dokonce má pravomoc odebrat skipas tomu, kdo lyžuje nebezpečně nebo pod vlivem alkoholu.

Každé středisko, ať už malé nebo velké, disponuje tratěmi všech obtížností. Vcelku převažují červené a modré, ale téměř všude se najde i pár černých. Jediné, pro co v Trentinu nenaleznete moc dobré podmínky, je jízda ve volném terénu. I když někdy je sněhová nabídka tak bohatá, že je možné vyjet si mimo tratě, ochranáři to nevidí rádi. Pohybujete se totiž v zarostlém terénu, a proč jedinou jízdou zničit i několik stromů, které už pár let bojují o svůj život.
Sjezdovky v Trentinu jsou obsluhovány převážně sedačkovými lanovkami, na většině míst velmi moderními, dokonce až osmimístnými, s kryty proti větru a sněžení. A někdy i s polstrovanými sedačkami. Jízda na nich je doslova požitkem – sedíte si v křesílku jako doma v obýváku, svítí na vás slunce a můžete pozorovat krásnou přírodu nebo dění na sjezdovkách pod vámi, nebo se kochat úžasnými výhledy na okolní dolomitské masivy. V některých místech jsou lyžaři vyváženi velkými jumbo kabinami nebo takzvanými gondolami nebo vajíčky a jen minimálně jsou nuceni použít talířkových vleků.

Pod ochranou Dolomiti Superski

Všechny jmenované oblasti východního Trentina spadají do největšího lyžařského spolku na světě Dolomiti Superski, které zahrnuje celkem dvanáct středisek s 1220 km tratí, z nichž 340 km se nachází v Trentinu. Tato velká společnost je garantem neustálých inovací, takže téměř v každém středisku se před novou sezonou objeví nějaká novinka. Modernizovány jsou také samotné skipasy, které jsou prodávány jako čipové karty, jež u každého turniketu nemusíte vytahovat z kapsy, stačí se jen správně přitočit ke čtecímu zařízení. Další výhodou nového skipasu je možnost načíst si podle čísla skipasu do svého počítače data o své lyžařské aktivitě. Zjistíte, kolik kilometrů jste najeli a počet zdolaných výškových metrů. Čipovou kartu si lze koupit přes internet předem, a dokonce se slevou.

Val di Fiemme, první, na které narazíte

Do všech lyžařských oblastí východního Trentina pojedete od nás nejspíše stejnou cestou – z dálnice, vedoucí od Brenneru přes hlavní město provincie Trento na jih Itálie, odbočíte pár kilometrů pod Bolzanem v městečku Egna/Ora, a vyjedete nejprve do údolí Fiemme. Tady hodně turistů zůstává, protože nabízí hned několik středisek s celkem 105 kilo¬metry sjezdovek, které můžete využívat na jeden skipas. Sjezdovky největšího z nich, Ski Centra Latemar, se vinou po svazích masivu Latemar a sahají od Predazza až po jihotyrolský Obereggen. Najdete tu více než 50 kilometrů tratí všech obtížností, široké a pěkně dlouhé, ideální pro carving. Středisko disponuje také svahy vhodnými pro výuku začátečníků a dětí s lyžařskými školami, snowboard parkem s velkou U-rampou, osvětlenou sjezdovkou, a hlavně nespočtem fantastických restaurací. Pojedete-li sem v polovině března, můžete si svou polední siestu vychutnat v doprovodu jazzové hudby, neboť na slunečných terasách horských chat se pravidelně konají koncerty festivalu Fiemme Ski Jazz.

Středisko Alpe Cermis, které je přístupné přímo z hlavního města údolí Cavalese, se rozkládá na severních stráních horského masivu Lagorai, který jediný zde nepatří k typickým Dolomitům. Podmínky pro lyžaře jsou opět skvělé a každoročně jsou ještě zlepšovány. Největším tahákem této oblasti je černá sjezdovka Olimpia, 7,5 km dlouhá pista, padající z vrcholku hory Cermis až do údolí k řece Avisio. Že vám to něco říká, i když jste tu ještě nebyli? No ano, právě tady vloni vyhrál Lukáš Bauer běžecký etapový závod Tour de Ski, jehož trať ve finále šplhala právě po části této černé sjezdovky. Další moc hezkou oblastí, kterou můžete na svůj skipas využít, je Alpe Lusia – Bellamonte. Tady najdete krásné široké tratě, od jednoduchých dlouhých, přehledných a bezpečných sjezdovek, které si zamilují začátečníci a děti, přes pestré profily červených, vedoucích z vrcholku oblasti, až po hodně obtížné černé nad městečkem Moena.

Val di Fassa, zvučná jména i místa pro rodiny s dětmi

Pokračujeme-li z Val di Fiemme hlouběji do údolí, dostaneme se do Val di Fassa. Turistická a lyžařská nabídka této oblasti je asi vůbec nejpestřejší. Vedle Moeny nebo Canazei jsou tu také menší rodinná střediska, jako Pozza di Fassa, Vigo nebo Alba s lyžařskými areály sahajícími až do výše 2625 metrů a doplňujícími lyžařskou nabídku údolí Fassa na celkových 120 km sjezdovek. S Val di Fassa je spojen také jeden z největších pojmů lyžování v Dolomitech, kterým je lyžařský okruh Sella Ronda. Celodenní lyžařská túra, zvaná také «okruh čtyř průsmyků», kterými jsou Passo Pordoi, Campolongo, Gardena a Sella, dovoluje prožít krásný lyžařský den na sjezdovkách obkružujících masiv Sella. Výhodou pro návštěvníky údolí Fassa je právě to, že přes okruh Sella Ronda je jim k dispozici dalších 510 km sjezdovek přilehlých oblastí. Okolo Sella Rondy je většinou dost rušno, a tak jedete-li na dovolenou s dětmi, je lepší zvolit některé z menších středisek, například Vigo di Fassa – Pera – Ciampedie. Na vrcholku najdete nádherné dětské hřiště, lyžařskou školičku, mírné sjezdovky pro mírně pokročilé a dokonce vybavení pro maminky s malými dětmi v místních chatách a restauracích. Ke spokojenosti celé rodiny ale přispívá především to, že i tatínkové tu najdou parádní náročné tratě. A takto koncipované středisko tu není jediné.

Na závěr přehledu lyžařských možností údolí Fassa nesmíme zapomenout na krásnou oblast Passo San Pellegrino, které spolu s již zmíněnou oblastí Moena-Alpe Lusia-Bella¬monte, nazývanou také Tre Valli, představují dalších 100 kilometrů lyžařských tratí, táhnoucích se až do Falcade v sousední provincii. Nabízejí se tu opět sjezdovky všech parametrů a celá škála dalšího vyžití na sněhu. Jako jedno z mála míst má také dobré podmínky pro jízdu ve volném terénu. Vidět střemhlavé jízdy freeriderů z vrcholku Col Marghe¬rita je opravdu silný zážitek.

Méně známé San Martino do Castrozza

San Martino di Castrozza je specialitkou, kterou znají hlavně domácí lyžaři. Samotné městečko patří v italských Alpách mezi nejluxusnější nejen díky drahým hotelům, restauracím a butikům, ale především díky jedinečné přírodní kulise, kterou tvoří rozeklané skalnaté vrcholky masivu Pale di San Martino a poloha uprostřed přírodního parku Panaveggio. Sjezdovky nad samotným San Martinem určitě uspokojí každého milovníka lyžování v krásné a čisté přírodě, stejně jako tratě nedaleko vzdáleného střediska Passo Rolle, které můžete projíždět se stejným skipasem.

{phocagallery view=category|categoryid=20|limitstart=0|limitcount=0}

Zdroj: SKI magazín